Palubní střelci na vrtulnících MEDEVAC. Ano, či ne?

31.08.2014 09:29

 

V posledních dnech a týdnech se v amerických vojenských kruzích rozpoutala hotová diskuzní bouře na téma, zda se mají lékařské vrtulníky (Medevac) přestat označovat výrazným červeným křížem nebo zda se dokonce nemají ozbrojit. Rozbuškou byl případ specialisty Chazray Clarka, který zemřel na následky zranění způsobené výbuchem IED. Bohužel pro něj, záchranný vrtulník přiletěl až s 30 minutovým zpožděním, protože čekal na doprovod ozbrojených vrtulníků. Situaci byl přítomen i vojenský reportér Michal Yon, který následně ve svých článcích podrobil zdrcující kritice celý koncept Medevacu.

Medevac

 V Afghánistánu slouží nejčastěji jako létací ambulance vrtulníky UH-60 / Army.mil


Dle názoru Michala Yona je červený kříž na trupu Medevacu a absence zbraní znamením pro povstalce, že jim od záchranného vrtulníku nehrozí žádné nebezpečí. Podle něj tak vzniká zbytečná časová prodleva, při čekání Medevacu na ozbrojený doprovod, která ohrožuje život zraněných vojáků.
 K události popsané v úvodu došlo v polovině října minulého roku, kdy byl specialista Chazray Clark zraněn výbuchem IED při akci v Kandaháru. Dle Michala Yona měl a má být Medevac neustále přítomen ve vzduchu a být připraven okamžitě zasáhnout. Avšak při inkriminované události teprve dvacet minut po vlastním výbuchu IED startoval záchranný vrtulník z kandahárského letiště KAF - 40 km vzdáleného. Příčinou prodlení byla nutnost a povinnost Medevacu čekat na ozbrojený doprovod.
 
Jak Michal Yon, tak ostatní vojáci byli touto situací neskutečně frustrováni. Ač Chazray Clark byl celou dobu při vědomí a komunikoval, nakonec svým zraněním podlehl. Tížívou otázkou je, kdyby vrtulník přiletěl o 20-30 minut dříve, zda by specialita Clark své zranění přežil. Ke kritice značení Medevacu červeným křížem a jeho neozbrojenosti se přidali i někteří senátoři z amerického Kongresu.

 Americká armáda však začala oponovat tvrzením, že neexistují žádné důkazy o zvýšených útocích na lékařské vrtulníky. Podle armády povstalci střílejí naprosto stejně na jakékoliv americké nebo koaliční vrtulníky, bez ohledu na to, zda jsou ozbrojené, či nikoliv.
            Podle slov vojenského mluvčího Billa Layera má navíc armáda právní a praktické důvody, proč nic neměnit na současném stavu konceptu Medevac.

"Záchranné vrtulníky jsou určeny jako vzdušné ambulance a operují pouze jako evakuační zdravotnická platforma, v duchu a smyslu Ženevské Konvence. Jiné dopravní systémy a jiné armádní vrtulníky mohou být použity také pro zdravotnické mise, ale není to jejich hlavní funkce… Odstranění červeného kříže a ozbrojením se z nich (z Medevaců) stanou klasické vojenské vrtulníky - odvolatelné pro jiné, než zdravotnické účely"

Dalším důvodem, proč se americká armáda brání ozbrojení záchranných vrtulníků, je snížení jejich operačních možností. Dodatečná výzbroj nejen, že zabere místo (zbraň, obsluha, munice), ale také znamená zbytečnou váhu navíc - dva kulomety ve dveřích, dva střelci a zásoba nábojů znamená minimálně 200 kg dodatečné zátěže.
Zvýšená váha nebude znamenat jen zhoršení letových vlastnosti vrtulníků ve velkých nadmořských výškách, typických pro Afghánistán, ale omezí nosnost „záchranného“ vrtulníku pouze na dva vážně zraněné pacienty. Dnes Medevacy dokáží transportovat až čtyři vážně zraněné, ale dvě místa by zabrali palubní střelci a jejich zbraně.


Navíc podle vyjádření americké armády přežívá transport Medevacem 92 % pacientů. Faktem také je, že současná peče je na nejvyšší úrovni, jaká kdy byla v historii vojákům poskytována. Otázka ale je, zda je také nejlepší možná.


Už se nikdy nedovíme, zda oněch 30 minut mohlo zachránit specialistovi Chazray Clarkovi život. Celá událost však spustila lavinovou diskuzi, zda současný koncept červeného kříže je v podmínkách Afghánistánu udržitelný. 

zdroj: www.armadninoviny.cz