Afganistán v přehledu

12.07.2010 18:22

Afghánistán je hornatá země s rovinami na severu a severozápadě. Velká území země jsou suchá s omezenými zdroji pitné vody. Afghánistán má kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami. V zemi jsou častá zemětřesení. Velmi podstatnou roli hraje v otázce Afghánistánu nejen jeho poloha, ale také jeho povrch. Afghánistán je totiž vyloženě horskou zemí s velmi členitým povrchem. Přesto se dají v Afghánistánu (podobně jako např. v pouštích oázy) najít i ve vysokých horách skrytá zelená údolí, která pak hostí nefalšované afghánské vesničky, do kterých se rozhodně návyky západních civilizací jen tak nedostanou. Celých 33 % plochy státu leží mezi 1 800 - 3000 m n.m. a 10 % země je výše než 3000 m n.m. Od severovýchodu k jihozápadu se táhne horská soustava Hindúkuše, nejvyššího pohoří v Afghánistánu, jehož vrcholy přesahují 7 000 m n.m. (nejvyšším je na pákistánských hranicích Nošak - 7 492 m n.m.) Pohoří Hindúkuš tak tvoří ohromnou přírodní bariéru, díky které je Afghánistán izolován nejen "diplomaticky", ale zčásti i geograficky. Nemalou důležitost má proto pro stát Chajbarský průsmyk, kterým vede cesta do Pákistánu a je odtud přístup také do bývalých sovětských republik - Tádžikistánu, Uzbekistánu či Kazachstánu (Pravdou ovšem je, že v dnešní době mají z této skutečnosti tyto státy spíše obavu, a to díky rozšiřování Islámu do těchto zemí právě z Afghánistánu). Už z charakteristiky povrchu je patrné, že země rozhodně nenabizí ty nejlepší podmínky pro nějaké výraznější aktivity. Jednak jde o naprostou nedostupnust některých oblastí, dále o to, že většina státu leží na velmi suchém a neúrodném území (na jihu a jihovýchodě jsou převážně pouště - např. Registan a Margo). Nejúrodnější místo země je tak jednoznačně na severu podél řeky Amudar´ji (pramení na ledovcích Pamíru), která zde tvoří hranici s Uzbekistánem a Tádžikistánem. Zajímavé na afghánských řekách je to, že jen jejich mizivá část patří k nějakému světovému rozvodí. Do moří či oceánů se tak dostává jen několik málo řek na východě země. Z nich je nejdůležitější Kabul, která vtéká do Indu a díky němu dále do Indického oceánu. Drtivá většina řek tak končí svou pouť ve vnitrozemských jezerech, nebo vysychají v písečných pouštích či v solných oblastech Goude zíre. Přesto jsou řeky v mnoha místech velmi významným dárcem života. K těm významnějším mohu zařadit např. ještě Helmand, Hari či Farrahrud. Navíc existuje několik jakýchsi regionálních variací podnebí. Velké rozdíly panují hlavně mezi severem a jihem. Klima severovýchodu je subartické (hlavně díky velké nadmořské výšce), což přináším obyvatelům velmi tvrdé, studené a suché zimy. Pohoří na hranici s Pákistánem je zase silně ovlivněno Indickými monzuny, které přicházejí pravidelně v období června až září. Ty přinášejí do oblasti velkou vlhkost a také tolik chybějící déšť. Vždyť průměrné srážky na většině území se pohybují mezi 40 - 400 mm za rok (většina srážek zde navíc spadne mezi březnem a květnem). Maximálních hodnot dosahují právě v horských oblastech hraničících s Pákistánem (až 800 mm srážek na metr čtverečný za rok). Velké rozdíly jsou ovšem také v teplotách. V místech, kam ještě zasahuje vliv monzunu se průměrná letní teplota pohybuje od 25 do 32 stupňů a v zimě od 0 do - 8 stupňů celsia. Horské oblasti pak nabízejí nesrovnatelně drsnější podmínky, kde v létě nepřekročí teplota často ani 10 stupňů a v zimě se zde mohou dočkat až 35 stupňových mrazů. Jih země je pak ovlivněn hlavně svou "poušťnatou charakteristikou". Tedy opět stačí krátce shrnout - teplo, sucho. Navíc jsou v této oblasti časté velmi prudké větry, které pak vyvolávají písečné bouře.

 

poznámka autora: převzato z wikipedie